pátek 24. března – Kolem 13h jsme dorazili na místo. A hned jsme začali obědvat – měli jsme špagety a moc jsme si pochutnali. Odpoledne nás provázel skřítek Bystřec a Čenkovička. Byli jsme se projít po okolí Čenkovic. Došli jsme až k přírodnímu pásmu bledulí. Po cestě nazpátek děti nasbíraly přírodniny, kterými potom dozdobily své skřítky. Vyráběly skupinové vlajky, vymýšlely příběhy a pracovaly ve skupinách. K večeři jsme dostali kuřecí řízek a americké brambory.
Není zima,je tu hic. Zdravíme vás z Čenkovic.
sobota 25. března – Dnešní den jsme začali rozcvičkou. Následovala snídaně formou švédských stolů. Poté nás skřítek Stromovous zavedl do světa stromů. Pomocí pracovních listů,křížovek a her jsme si popovídali o jehličnatých a listnatých stromech a CHKO. Dopolední činnosti skončily hrou na hřišti. K obědu jsme měli svíčkovou a knedlíky a k večeři buchtičky s krémem. Celé odpoledne jsme hráli hry v lese, na louce a dělali skupinové práce. Po večeři proběhlo hodnocení celého dne a příprava na zítřejší akci – celodenní výlet na Suchý vrch – Kramářovu chatu.
Počasí nám zatím přeje, sluníčko tu krásně hřeje.
Domečky jsme postavili, dobře jsme se pobavili.
K Hanesove vyhlídce, plazili se do kopce,
Zapsali se do deníčku, zahráli si na honičku,
Kuchaři nám vaří dosti, jídla máme dosytosti.
Zítra na rozhlednu vzhůru, zážitků již máme fůru.
Nebojte…. fotky zítra pošlem zase, jdeme spát, je změna v čase.
neděle 26. března – Před budíčkem vstáváme, do nosu si dáváme. Švédské stoly baví nás, na výlet je spravný čas. Za rozhlednou vyrážíme, v soutěžích se poražime. Sluníčko nás do zad hřeje, počasí nám vážně přeje. Po cestě je samý led, k radosti je důvod hned. Na Suchý vrch hoooodně schodů, nádherně je vidět dolů. Otevřený bufet čeká, prodavač se ihned leká. Brambůrků totiž nemá dosti, zjišťuje náhle k nelibosti. Odpo ze sjezdovky dolů, vracíme se šťastně,, domů,,. Žádný spánek, únava. Učitelky? – Paráda. Berem míče na hřiště, plánujem hry pro sviště. Pak přednáška o zdraví, ta nás velmi pobaví. Vše si rádi zkusíme, obvaz vázat musíme. Všichni z OP zdravíme, A co zítra? Povíme…
pondělí 27. března – Od rána až do večera,
žádná sranda,pěkná dřina.
Už se nikde neztratíme,
o mapách již všechno víme.
Sever,jih a východ, západ,
úči mají zase nápad.
Nejdřív k pramenu se razí,
ze studené vody nás až mrazí.
Za sluníčkem na louku…
Koukej svitit, pacholku!
Samé hry a zábava,
nezničí nas únava.
Pytle v tašce, co se děje?
sníh se na nás už už chvěje.
Po zadku to sviští lehce,
na hotel se nám teď nechce.
Není čas na válení,
sjíždíme po p….. pytli,vážení
A co večer? Disko volá,
Tady super! Žádná škola
Do postýlek dobrovolně,
neremcame,jdeme svorně.
Jsme fakt hodní, teď už spíme,
všichni domů moc zdravíme.
PS: Čerstvým vzduchem nabitý ,
spinkaj, jako zabitý.
úterý 28.3.
Budík v osm, žádný v šest ,
chrupčime si o 106
Učitelky nelenily,
ve spánku nás vyfotily.
Pobavte se lidičky,
jsou tu nové fotečky.
O dopolední práci víme,
těžitka si vyrábíme.
Plníme pracovní list,
o papírně jdeme číst.
Po obědě:,, Rychle,svišti..
bus čeká na parkovišti!
Do Velkých Losin razíme,
bundy dolů házíme.
Teplo stále tady máme,
Do prohlídky se rádi dáme.
Paní průvodkyně říká,
jak ruční papír u nich vzniká.
Jsme moc hodný , nezlobíme,
vše pozorně prohlížíme.
Obchůdek tu také mají,
snad pro maminky dárek dají.
Do Čenkovic zpatky míříme,
už na večer se těšíme.
Karneval již po večeři,
tahle zpráva se tu šíří.
Každý bere masku, obléká,
nervozita je tu veliká.
Pirát, princezna a voják,
tanec párů – to je doják.
Do postýlek se nám nechce,
ale usínáme lehce.
Děkujem za sledovanost,
máme z toho velkou radost.
Že se fotky líbí, věříme,
i my už do postýlek běžíme.
středa 29.3.
Ráno fofr,honička? Chybička…. Dnes nás budi Stopička. Nový skřítek na středu, nic nevíme dopředu. O fauně si povídáme, poté scénky předvádíme. Smějem se jak šílený, jsme i vtipně oděný. Na hřišti si hrajem zas, vybika moc baví nás. Odpoledne pro změnu, dostáváme odměnu. Hry si venku hrajeme, soutěžíme, blbneme. Akci dneska čekáme, plány stále spřádáme. Monča z nás má radost velkou, připijem si s učitelkou. Dnes si u večeře žijem, rychlý špunty spolu pijem. Místo dortu zmrzlinky, k tomu mňam palačinky. Když tyhle dobroty jsou v nás, tak na vířivku přijde čas. Tenhle program ten nás baví, kdy se tady znovu slaví? 😀 😀 Zítra supr výlet plánujeme, už teď se z něho radujeme. Spát po večerce jdeme hned, budem doma vyprávět… 😉
čtvrtek 30. března
Jako,, TABU,, jména máme,
přezdívkami si říkáme.
Dopoledne sportujeme,
do košů se,, trefujeme,,.
Vlastní hymny vymyšlime,
o symbolech všechno víme.
Chystáme se na oběd,
bez přestávky jedem hned.
Autobus směr Králíky,
muzeum je veliký.
Nevíme kam koukat dříve,
k blbostem nám stačí chvíle.
Na vojenská auta hledím…
představa, jak si v něm sedím…
Pro kluky zábava velká,
kam se na to hrabe telka.
Holky koukaj,jako puk…
tanky,auta..jsou jim fuk.
Snad mají v krámku věci dost,
nám i tátům pro radost.
Cože? Jsou to makety?
Ne! Snad maj i rakety…
Prý jsme dneska málo venku,
navštívíme bunkr Hůrku.
I tady je to vážně prima,
jen nečekaně velká zima.
Zpátky se pak vracíme…
POZOR!.. Ani teď nezvracime.
Větší důvod k úsměvu,
jak je nám stále do zpěvu.
Proto dostáváme veliký
ČENKOVICKY zpěvníky.
Teď společnou hymnu máme.
Pobavte se! -Posíláme.
Maminko, tatínku,
posílám Vám vzpomínku,
ze školy přírody,
jen zůstaňte pěkně v klidu zatím mě nic nebolí.
Mysleli jsme prostě ze,
budou různé soutěže.
Slíbily diskošku..
pak jsme měli jen karneval, byla jsem za divošku.
Zima je tu šílená,
dnes mi mrzla kolena.
Chybí mi čepice,
moji milí rodičové, děkuji Vám velice.
Závěrem dopisu,
ještě trochu popisu:
Pokoje jsou senzační,
neležíme na zemi a proto mě nic netlačí .
Když běžíme po lese,
vše se kolem jen třese.
Zvířátka nevidím,
asi ještě zimní spánek, já se jim moc nedivím.
P.S.- Pošlete dvě, tři sta..
jsem bez peněz dočista.
Je tu supr obchůdek,
a to byste koukali, kolik tu maj dobrůtek.
Při hledání pokladu,
měli jsme malou nehodu.
Krepáky odlítly,
učitelka ztracená a tu jsme hledat odmítli.
Odměnu jsme dostali,
pak problémy nastaly.
Nemějte však obavu,
přežili jsme ve zdraví i dneska stezku odvahu…
V pátek z Lovosic,
vyjeli jsme do Čenkovic.
Čas tu moc nehlídam,
je tu plno skvělých věcí… To ti mami povídám…
Už zítra se balíme.
Či je co? To nevíme…
Už jsme velký, snad to zvládnem…
Velkou fantazií vládnem.
Nemějte o nás obavy.
Dnes máme stezku odvahy.
pátek 30. dubna
Ráno slabé povahy,
stále řeší stezku odvahy.
Prý byla fakt bezvadná,
jen klepala se kolena.
Úklid a bodování pokoje,
to už pro nás hračka je.
Koukáme se z okna ven,
to je zase krásný den.
Na hřišti nás to moc baví,
dnešní plán nám úči poví.
Odpo po fáborkách jdeme,
snad ukrytý poklad najdeme.
Po cestě jsou úkoly,
vracíme se po poli.
Večer diplom dostáváme,
do nosu si zas dáváme.
Kuchař dortík připravil,
to nás zase pobavil.
Medaile na krku máme,
do batohu si je dáme.
K obědu čekejte nás,
již nadešel ten pravý čas.
Za vámi se těšíme,
vše vám doma povíme.
V sobotu vyjíždíme v 8:30. Kolem 12 hodiny bychom měli být doma!
Fotografie si prohlédněte zde: Ozdravný pobyt Čenkovice